Jdi na obsah Jdi na menu
 


Farnost Heřmaň u Písku

VÍTEJTE NA STRÁNCE ŘK FARNOSTI

HEŘMAŇ U PÍSKU

Kostel sv. Jiljí a městečko Heřmaň

Dne 23.května 1254 dává papež Inocenc IV. své svolení, aby rektor farního kostela v Heřmani jménem Albík mohl spravovat i farní kostel v Miroticích a k tomu přináležející výnosy. V roce 1321 je zde uváděn farář Tobiáš, který je prvním kanovníkem na této prebendě. Kanovník Tobiáš dle požadavku Krále Jana Lucemburského v roce 1323 prezentoval a uvedl do duchovního úřadu při kostele sv. Jiljí v Heřmani vikáře Vojslava. V roce 1330 daroval král Jan Lucemburský k výnosům z heřmaňského beneficia ještě,,důchody z královské berně v kraji Chýnovském, Bechyňském a Klatovském", jelikož beneficium samotného kostela bylo nevýnosné a nedostačovalo k vydržování heřmaňského vikáře Vojslava. V roce 1341 obdržela kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě od krále Jana Lucemburského část heřmaňské vesnice, část lesa ,,Vysoká" a část řeky Blanice, ,,od Heřmaňského mostu a až k mostu Průhonu k lovení ryb", heřmaňské beneficium bylo přičleněno k prebendě ,,Vyšehradské" od roku 1384 se již nazývá Heřmaň prebendou kapituly vyšehradské čemuž nasvědčuje část zachovaného sankturia se znaky kapituly, která je zazděna doposud v kostelní zdi. V roce 1391 daroval rytíř Jan z Modlešovic nově postavený mlýn (Červený) k beneficiu zdejšího kostela sv. Jiljí toto obdarování stvrdil král Jan Lucemburský. V průběhu 14.stol.byl kostel rozšířen o kapli sv. Alžběty, která přiléhala na severní stěnu presbytáře, do něhož se otevírala dvěma půlkruhovitě zaklenutýma průchody, jež nyní slouží jako průchod do sakristie a nika pro sedes. V roce 1416 je doloženo vzbouření lidí z okolních vesnic Humňan, Budičovic, Dvorců, Skal, Kloubu, Ražic, Štětic, Záluží a již zaniklého dvoru Polánka, kteří přepadli a vyloupili místní faru. Heřmaňský kněz a vikář Jan se svým pomocníkem Čapkem, kteří zde byli ustanoveni kanovníkem kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Vítkem z Černic. Tuto vzpouru přežil a v Heřmani je ještě v roce 1418 připomínám . Od roku 1419 je fara a kostel již opuštěn a farníci navštěvují jiná okolní místa a naslouchá kázání s reformačním podtextem. Heřmaňská osada zaniká i se svými patronátními právy k Vyšehradské kapitule. V roce 1437 zapsal koupi Heřmaně císař Zikmund Lucemburský Janu Smilovi z Křemže. Roku 1444 si Oldřich z Rožmberka městečko vojensky vynutil, později připojeno ke Zvíkovu. V roce 1508 je připomínán Lev Malovec z Libějovic, po jeho smrti v roce 1523 přechází městečko na jeho syna Diviše Malovce z Libějovic. Od roku 1519 vlastnilo město Písek v Heřmani jeden dvůr. V roce 1530 koupil zbytek městečka Kryštof ze Švamberka . V roce 1588 město Písek odkoupilo od Jana Viléma ze Švamberka zbytek městečka Heřmaň. Město Písek v roce 1593 nechalo v Praze odlít zvon sv.Jiljí a ten darovalo kostelu v Heřmani. Při druhé konfiskaci statků za Ferdinanda II. v roce 1623 připadla Heřmaň i s městem Písek donu Martinu de Hoeff Huertovi. Po roce 1623 je kostel s farou půstý. Do roku 1636 byl kostel spravován píseckým děkanem. V roce 1636 se fara s kostelem stal filiální
ke kostelu v Blzku se všemi příjmy i pozemky. Po smrti Huertově byla Heřmaň prodána v roce 1639 hrabatům Merode ,ihned po té v roce 1640 došlo k dalšímu prodeji rytíři Mikuláši Divišovi Radkovci z Mirovic na Drahonicích. Neznámý rytíř Johan vystavěl v Heřmani dnešní ,,červený
mlýn" a daroval ho heřmaňskému kostelu, tento dar byl králem také stvrzen. Po roce
1645 byl mlýn prodán z důvodu potřebné opravy spustlého kostela. Švédská vojska městečko pobořili a už se z této zdevastující události nikdy nevzpamatovalo ,kdy kleslo na statut vsi.. V roce 1684 držela panství Saloména Radkovcová ze Žákavy ,která Heřmaň odkázala svému synu Mikuláši Diviši Radkovci,ten ji odkázal své dceři Kateřině Konstancii, která se provdala za Ferdinanda hraběte Vrtbu. Kateřina darovala polovinu majetku svému manželu a druhou svým dětem Františku Karlovi a Františku Arnoštovi . Tito dědicové své panství prodali v roce 1700 Ferdinandu knížeti ze Schwarzenbergu za 280 000 zlatých. V letech 1717 - 1719 je kostel z barokizován schwarzenbergským architektem P.I.Bayerem. Tehdy byl zbořen mladší závěr gotické kaple sv.Alžběty, jejíž zbytky byly přestavěny na sakristii kostela. V roce 1723 kostel dostal nový krov, přenesený z píseckého hradu kde byl instalován na hradě v roce 1478 - 1479 . Faráři blzečtí spravovali heřmaňskou farnost až do roku 1786, kdy zde byla zřízena expozitura.Nařízením císaře Josefa II. Byl zde ustanoven kněz pod jménem - sídelní kaplan,který byl placen z fondu Matice Náboženské, fond byl zřízen ze jmění zrušených klášterů. Zřízením nové fary byla zřízena i škola. Nová podoba střechy věže a kruchta byly zbudovány po požáru v r.1813. V roce 1813 byl v kostele zničující požár, při kterém shořel hlavní oltář z roku 1759 ,boční oltář ,vlivem tepla popraskala všechna okna a roztekli se i všechny cínové píšťaly varhan. Nový hlavní oltář sv. Jiljí a přední část varhan byli zřízeny ze jmění zádušního fondu po požáru. V roce 1853 zde byl zřízen samostatný farní úřad. V roce 2014 proběhla generální oprava krovu , zvonové stolice a střešní krytiny s navrácením původních střešních ok. Od tohoto času se opět v kostele rozezněl zvon z roku 1593 ,který mlčel více než 5.let z důvodu nevyhovující statiky zvonové stolice. V roce 2017 byl odlit nový zvon sv. Jan Nepomucký jihočeským zvonařem Michalem Votrubou z Myslkovic. Zvon o váze 220 kg byl vrácen zpět do kostela po 75.letech po ukrutných válečných rekvizicích. Každodenním zvoněním se farnosti připomíná v poledne, večer a v neděli před bohoslužbou. Po 25. letech jsme také vrátili zpět do kostela opravený boční oltář sv. Jana Nepomuckého a křtitelnici . V červnu 2019 se rozhodlo o záchraně heřmaňských varhan z roku 1782 a 1881. Oprava bude hrazena ze sbírek benefičních koncertů a adopce píšťal v letech 2019 - 2021. Momentálně probíhá oprava bočního oltáře sv. Barbory skalské, který bude představen na svátek patrona kostela sv. Jiljí v září roku 2020.

Webové stránky farnosti :   www.farnostherman.webnode.cz